Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dobrá voda z vodovodu?

Obrazek

  Na tom se asi všichni racionálně uvažující lidé shodnou, že čím je voda a ovzduší kolem nás znečištěnější, čím je naše strava méněcenná, znehodnocená je horší pro naše buňky a tím i pro naše tělo. Celosvětovou kvalitu ovzduší vy sám, jako jednotlivec, i když jste státníkem vyspělé země asi neovlivníte. Proudění vzduchu nerespektuje státní hranice. Pozitivní výsledek může přinést pouze celosvětová snaha.

To, co můžeme ovlivnit denně sami je kvalita naší stravy, pitné vody a pohybového režimu. O tom co jí, pije a jak vypadá rozhoduje každý sám. Základní fakta biochemie a fyziologie poukazují na nejdůležitější prvek naší stravy - vodu. Kvalita našich tkání, jejich výkonnost a odolnost proti poškození je aktuálně závislá na kvantitě a kvalitě vody, kterou pijeme a musíme pít neustále. Podle naší tělesné hmotnosti a druhu tělesné aktivity by každý z nás měl vypít od dvou do čtyř litrů tekutin denně.

Mnoho lidí, kteří dbají na kvalitu konzumovaného jídla pije velice znečištěnou vodu z vodovodu. Uvědomte si, že nečistoty, které jsou obsažené v takto získané vodě denně zaplavují vaše tělo. Vaše buňky, orgány se denně musí "koupat" v tomto biochemickém roztoku plném ve vyšších koncentracích toxických látek. Vodohospodáři sice dělají, co mohou, ale všechno je příliš drahé na to, aby voda z vodovodního potrubí byla dostatečně kvalitní k pití. V srpnu 2001 zpravodajství TV Nova zveřejnilo několik srovnání, co se týče hygienických pořadavků na vodní toky a vodovodní vodu. Kde se například uvádělo, že na obsah toluenu je u vodních toků normou  50 jednotek, kdežto u pitné vody 700. Oslovený odborník to komentoval tím, že živočichové žijící ve vodě tam musí vydržet 24 hodin, všude je obklopuje voda, takže proto přísnější normy. Pro rekapitulaci ještě jednou: ročně se dopraví do našich cév přibližně 2,5 milionů litrů krve a většina z 700 litrů ročně přijaté tekutiny pochází z pitné vody.

Naše pitná voda je upravována do minimálních standardů sedimentací, filtrací, chemickým zkvalitňováním a desinfekcí cholorem. ale toxické kovy, pesticidy, průmyslové chemikálie jsou stále v ní, včetně přibližně padesáti chemikálií, používaných k čištění  vody, mrtvých bakterií zabitých chlorem a karcinogenních trihalometanů z choloru. Voda z kohoutku vás nezabije, krátkodobě ani neučiní nemocnými, ale není možné, aby vaše tělo správně fungovalo na jedech.

Neviditelná armáda

Denně musí každý z nás bojovat za přežití. Musíme odolávat všude přítomnému stresu, o svoje místo ve společnosti pro sebe i pro svoje blízké. Nepřetržitě náš superpočítač, naše lidské tělo, musí vytvořit co nejoptimálnější homeostázu, a reagovat na změny vnějšího a vnitřního prostředí, aby se mohl přiblížit optimálnímu výsledku : být připraven k dalšímu nasazení.

V případě, že jste nekuřák a někdo vám spokojeně bude "bafat" pod nosem, tak většinou zareagujete dvojím způsobem. Buď změníte své místo nacházení vy, anebo to doporučujete dotyčnému. Kouř vidíte, cítíte jak na vás působí.

Voda je většinou čistá, průzračná tekutina, která by měla být bez zápachu a bez zjevných i skrytých kvalitativních vad. Bohužel, existuje velká skupina látek (většinou dokonce karcinogenních), které neovlivňují smyslové vlastnosti vody a jejichž přítomnost lze zjistit jen pomocí vysoce citlivých přístrojů. Pokud to nevidíte a necítíte, těžko můžete v běžném životě bez dostatečného laboratorního vybavení posoudit, jaký "koktejl" vám vodohospodáři pouštějí do vašeho vodovodu. Máte štěstí, že se o to zajímá spousta lidí, ať už z profesního hlediska nebo z řad aktivistů různých organizací. Oni jsou vašimi průzkumníky, kteří vás upozorňují, kde se nachází nepřátelská armáda a proti komu bojovat.

Pak je to pouze  a pouze na vás, jak se zařídíte. Faktem je, že voda už není to, co bývala.

V následujícím přehledu vás chci upozornit na nejpodstatnější škodliviny nacházející se v běžné pitné vodě z vodovodu, která při čtení těchto řádků možná leží před vámi v podobě čaje, turka či samotné vody.

Zcela oficielně se přidávají do vody kvůli její dezinfekci toxické chemikálie, jako např. chlorové sloučeniny. Chlor reaguje s organickými znečištěninami, které někdy ve vodě zůstanou a vytváří trihalomethany - chlofoform (O,O3 mg/l), bromoform, brom-dichlor-metan, dibrom-chlor-metan. Jsou to známé karcinogeny, které zvyšují riziko rakoviny jater, tlustého střeva a konečníku a zdvojnásobují riziko rakoviny ledvin a močového měchýře.

Další skupinou znečišťující naši vodu jsou dusičnany, které se objevují v malém množství všude na Zemi  (jsou součástí tzv. dusíkového cyklu). V současné době se staly vážnou hrozbou protože vlivem hnojení ledkovými hnojivy, únikem odpdních vod ze žump, statkových hnojiv se s nimi kontaminuje řada vrtů. V trávicím traktu se mohou přeměňovat na tzv. nitrosaminy, které jsou karcinogenní. Jejich navržená limitní hodnota je  50 mg/l. U kojenců ovšem je limitem 15 mg/l, protože nejsou schopni rozkládat methemoglobin vznikající z dusičnanů a dusitanů. Tato methemoglobinémie, kdy naváané dusitany znemožńují hemoglobinu přenášet kyslík, působí promodrání dítěte (blue baby), v extrémních případech může končit i udušením. objevuje se u 1 - 3 měsíčních uměle živených kojenců, nebo u těch kde se mateřské mléko řidilo s vodou s vysokým obsahem dusičnanů nabo dusitanů. Převařování vody zničí pouze baktérie, dusičnany nikoliv, spíše naopak může jejich koncentraci zvyšovat.

Dusitany mající podobné vlastnosti jako dusičnany mají limití hodnotu 0,1 mg/l. Obvykle se vyskytují ve vodě, kde je nedostatek kyslíku, jako produkt redukce dusičnanů. Tato chemická reakce může být významně urychlena přítomností Zn, Cu i Fe (kovy, z kterých může být vyroben rozvod nebo čerpání vody)

Těžké kovy se v přírodě nerozpadnou, ale dále kontaminují naše vody, krmiva pro zvířata a následně i samotné zvíře. Nejnebezpečnější z nich jsou kadamium (0,005 mg/l), rtuť (0,001 mg/l), olovo (0,05 mg/l), arsen (0,05 mg/l), hliník, měď, (mangan (0,1 mg/l),  a chrom). Tyto látky vykazují tendenci usazovat se v různých tkáních a následně měnit jejich funkce. Některé jsou škodlivé v jakémkoli množství a narušují rovnováhu lidského organismu.

Dále bychom mohli pokračovat: pesticidy, insekticidy, fungicidy, saponáty, průmyslové chemikálie, radon, mrtvé organismy (chlorací zničené - koky, koli bakterie a clostridia) ... atd. Není divu, že těch, kteří se rádi napijí vody z vodovodu, stále ubývá.

Spasí nás balené vody?

Prodej vody v obalech se rozrůstá. V současné době již několik desítek firem produkuje různé druhy vody  v obalech a jejich nabídka se neustále rozšiřuje. Při rozhodování, kterou balenou vodu si koupit je zákazník často odkázán na reklamu, popřípadě obal. Většina vody v obalech je jednoduše vodou z kohoutku, která projde minimálním množstvím filtrů, se všemi nečistotami přítomnými. Tyto druhy vody, které se nazývají "minerální" a "pramenité", mají pouze minimální množství minerálů do nich dodaných a podle zákona by měli pocházet skutečně z pramene.

Vodu, která se dostane do našeho organismu neprezentuje pouze šálek vody na zapití jídla či hašení  žízně, ale veškerá voda, kterou používáme k přípravě teplých nápojů, polévek a jídel. Tak jsme u toho. Počítejte se mnou!! Pokud by chtěla být naše česká čtyřčlenná rodinka ve všech směrech důsledná ana všechno by kupovala vodu v 1,5 l lahvích, tak by jich spotřebovali průměrně za rok 2.400 (= 3.600 l vody) Finančně to vychází něco kolem 28.000,- Kč. A znamená to týdně několikrát vláčet domů ze supermarketů kartony pitné vody a pak se zbavovat prázdných obalů. Pokud budete kupovat vodu v 20 l barelech, tak až na příznivější cenu na vás čeká téměř totéž.

MUDr František Zámota

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nepřesnosti v článku

(Bred, 30. 8. 2009 11:12)

Toluen v pitných vodách není samostatně sledován, je určován ve skupině benzenů s limitem 1 mi-g/l ( jeden mikrogram na litr - jako maximální nepřekročitelná hodnota ), viz vyhl. 252/2004 Sb., příl. I., tab. A, bod 17. To představuje pro laiky objem 1,155.10exp-12 v 1m3, tj. množství 0,000 000 001 155 : 1, pro laiky poměr 1 : 865 800 866 objemových dílů. Proto uváděných 700 nespecifikovaných "jednotek" není správně. Vodárny odstraňují těkavé uhlovodíky pomocí stripování, či sorpcí na fitrech s obsahem aktivního uhlí, a tato technologie je známá.
Otázka chlorace je taktéž uspokojivě řešena pomocí zabezpečování chlordioxidem ClO2, který podstatně snižuje vznik škodlivin z huminových látek, a tyto se uplatňují především ze surových vod z nádrží a přehrad, u podzemních vod se vyskytuje minimálně. Kromě výhod v manipulaci a BOZ je také omezena následná dochlorce, prioritní příčina vzniku reakcí na karcinogeny.
Fatální nedostatek je u argumentu s dusičnany a dusitany, kdy NO3- a NO2- bývají pravidelně spojeny s existenci znečištění e.colli a ostatními patogeny, což autor vůbec neřeší. U vodovodů sledovaných pro hromadné zásobování je prioritně tento údaj sledován, ne tolik u zdrojů místních a laicky provozovaných, kde je - i vzhledem k mnohdy neexistující ochraně zdoje - kontaminace častá. Zdroje vodáren mají vyhlášená PHO a tyto jsou i právně zabezpečena co do povolených činností.
Limity jsou v ČR velmi přísné a SZO i SZÚ pravidelně stav hodnotí. V tom je záruka, že z kohoutků veřejného zásobování teče voda kvalitní. Podsouvat vodohospodářům že míchají lidem div ne chemické koktejly není zrovna korektní, ale bussiness chce asi své.

Re: Nepřesnosti v článku

(monsealla, 25. 3. 2017 21:42)

Nejsem odbornice a rozhodně vás nechci zpochybňovat... Ovšem co se týče přísnosti norem, nebude to asi tak zcela pravdivé. V našem malém městě- Úpice, je voda naprosto odporná. Je tvrdá, tudíž plná chloru a dalších změkčovadel, chuť je naprosto odporná, po sprchování mě svědí celé tělo. Takovou vodu bych kvalitní a pitnou rozhodně nenazvala...

Spasí nás balené vody

(..., 22. 7. 2008 13:38)

Pracuji v oboru pitných vod a znám kvalitu vody v celém západočeském kraji. Dle výsledků za posledních pár let, je např. voda na Chebsku mnohem kvalitnější než voda balená. Kdo si tedy myslí, že voda z kohoutku je horší, než voda kterou si koupí v obchodě opravdu se plete. Kvalita vody se ve vodovodní síti kontroluje stovkami rozborů ročně. Kalita vody balené se prakticky uhlídat nedá. Na vině je nevhodné skladování, vystavování přímemu slunci atd. Mikrobilologicky je voda balená díky těmto skutečnostem mnohdy velice "zaneřáděna".